9 tipů, jak napsat seminární práci

15/10/2019

Při psaní seminárek, bakalářek a diplomek nejde ani tak o to mít vytříbený umělecký styl a sloh. Na tom se asi shodneme. Musíte mít především kritické myšlení, schopnost pracovat s informacemi a v neposlední řadě rozeznat kvalitní a relevantní zdroje. Jak na to? Pár rad a tipů bychom měli.

V době internetové se k nám denně dostává takové množství informací, že by se z toho mohl jeden zbláznit. Abychom ze školních povinností vyvázli živí a zdraví, stačí „na první dobrou“ poznat, jestli jste na správné adrese. Kvality autora se často poznají nikoliv podle délky práce (delší rozhodně nemusí znamenat lepší, ba naopak!), ale podle pečlivě vybraných zdrojů. Vezměme to však hezky popořádku:

1. Vědecké publikace nejen na papíře

K některému tématu ve fakultní knihovně bohužel moc knížek nenajdete. A ruku na srdce, někdy se vám tam prostě jen nechce. Pak vám mohou skvělou službu prokázat například elektronické vědecké zdroje. Masarykova univerzita má svůj vlastní Portál elektronických informačních zdrojů, Mendelova univerzita Elektronické informační zdroje a VUT Portál knihoven.

Jsou to licencované zdroje pro vědu, výzkum a výuku. Jelikož jsou placené, většina článků je dostupná pouze pro studenty a pracovníky univerzit, jiné však i pro veřejnost. Pro přístup k těmto zdrojům stačí být napojený na univerzitní počítačovou síť. Pro externí přístup z domu nebo třeba ze zahraničí můžete použít vzdálený přístup prostřednictvím VPN či proxy serverů.

2. Co takhle zkusit odborné databáze?

Na internetu můžeme využít také různé veřejně přístupné odborné databáze, které obsahují tzv. recenzované články. To znamená, že článek před vydáním schválil nějaký odborník. U takového článku pak můžeme předpokládat, že bude obsahovat pravdivé informace. Recenzované články můžeme vyhledávat například přes Google Scholar nebo Google Books. Spoustu praktických tipů, jak hledat v odborných databázích a jak využít jejich potenciál na maximum najdete v Příručce informační gramotnosti.

3. Wikipedia: Dobrý rozcestník, ale zlý pán

Nabízí se otázka: a co s Wiki? I když si možná bez Wikipedie dnes už neumíme život vůbec představit, rozhodně bychom ji neměli brát jako ověřený zdroj, který je vhodný k citování. Pokud byste tak učinili, vyučující by vás s největší pravděpodobností roznesl na kopytech. Do otevřené encyklopedie může z podstaty věci přispět prakticky kdokoliv s čímkoliv a autora textu nelze spolehlivě zjistit. Některé články proto mohou obsahovat nepravdivé informace.

To však neznamená, že byste Wikipedii museli zavrhnout. Je vhodným informačním zdrojem jen tehdy, chcete-li získat prvotní orientaci v tématu, a poslouží vám jako nástroj, díky kterému se dostanete k původním kvalitním materiálům. Na konci článku najdete odkazy na další zdroje, a ty vám mohou pomoci. Informace zde získané pečlivě ověřujte v dalších zdrojích, ať už na internetu nebo v „kamenné knihovně“. Platí zde jednoduché: čerpej, ale prověřuj.

4. Zjednodušte si život. S primárními zdroji

Pokud jste už opravdu v koncích a s tématem své práce si nevíte rady, zkuste si na internetu najít bakalářskou nebo diplomovou práci na podobné téma a prostudujte, jaké zdroje využívali k její tvorbě vaši kolegové. K tomu vám poslouží buď vyhledávač prací vaší univerzity nebo stránka Theses.cz – Vysokoškolské kvalifikační práce, což je katalog s více než 755 000 pracemi, do něhož se dosud zapojilo už celkem 56 škol a univerzit nejen z České republiky.

5. Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi studentem

Byť svou práci píšete v češtině, alespoň 20 % zdrojů by mělo být cizojazyčných. Na vysokoškolské půdě je angličtina dnes naprostou samozřejmostí, nemluvě o tom, že k některým tématům dostatek zdrojů v českém jazyce ani nenajdete. Pokud vládnete dalším světovým jazykem, blejskněte se. Použít zdroj v němčině, francouzštině nebo třeba španělštině pro vás může být jedině výhodou.

6. Diverzifikujte riziko

Tak zní základní ekonomické pravidlo a platí i u psaní vysokoškolských prací. Používejte zdrojů více. Ano, zase ty zdroje. Pokud chcete získat přehled o tématu, měli byste si vždy dohledat více článků od několika autorů z různých médií. Ideálně nakombinujte knižní publikace, vědecké články, odborné databáze a weby. Pokud o něčem v době internetu píše jen jeden web, něco tu nehraje. Uvádí se, že byste měli na diplomovou práci použít alespoň šedesát různých zdrojů.

7. Cituji, tedy jsem

Mít důvěryhodný a relevantní zdroj je jedna věc, další věc je správně jej ocitovat. Existuje několik způsobů – například americká poznámka přímo v textu nebo citace pod čarou. Proto se zeptejte, jaká forma je na vaší fakultě běžná, a především jaký styl si přeje váš vedoucí. Použijte některý z online generátorů, který vám hodně usnadní práci a po vyplnění údajů jako je autor, typ publikace, počet stran, nakladatelství a rok vydání, vám citaci automaticky vygeneruje. Zkuste například citace.com nebo Generátor online citací. Existuje jich celá řada a záleží, který bude konkrétně vám vyhovovat nejvíc.

 

8. Líná huba, hotový propadák

Že jste dali na všechny naše předešlé rady a stejně jste, nedej bože, dostali za F? Nabízí se otázka: konzultovali jste práci s vyučujícím? Zejména u kvalifikačních prací je to naprostá nutnost. Kdo nekonzultuje, jako by nebyl. Nemáme tím na mysli zaslání bakalářské práce vedoucímu týden před deadlinem. Konzultujte průběžně a po částech. Vyhněte se tak situaci, kdy vám vedoucí pár dnů před státnicemi naznačí, že se s obhajobou ani nemusíte obtěžovat. Váš vedoucí je (nebo by měl být) odborníkem na dané téma a je tu pro vás.

9. Máte tuto informaci podloženou? A můžu vidět zdroj?

Jak tedy zdroje na internetu hodnotit a podle čeho vybrat ty důvěryhodné? Pozornost věnujte zejména autorovi textu, vydavateli celého webu (případně knihy) a datu publikování (či vydání).

Je autor textu dohledatelný? Jedná se o vysokoškolského profesora a uznávanou kapacitu v oboru nebo člověka „beze jména“? Máte před očima vědecký článek či bulvár? Vychází ze studie nebo průzkumu? Obsahuje text vyjádření více úhlů pohledu, odlišných přístupů a názorů několika zúčastněných stran? Jak je text aktuální? To vše jsou otázky, které byste si měli klást (a taky si na ně odpovídat).

 

Mějte na paměti:

V době internetu a sociálních sítí jsme každý tak trochu novinářem se svým vlastním publikem. Pokud něco sdílíte, máte za to odpovědnost. Pokud sdílíte hoax, šíříte lež mezi své přátelé. A těm se přece nelže, že?

 

Všem studentům přejeme hodně štěstí nejen v tomto semestru, ale v celém studiu!

Na závěr rada nad zlato: používejte selský rozum! :)